Ne o tom CO NÁS rozděluje , ale . . .

                            . . .  o tom co nás SPOJUJE,  říká dnes Katolická církev s papežem Františkem,  když mluví o jednotě křesťanů.    S papežem Janem Pavlem II.  byla jednota křesťanů také diskutována jak o tom svědčí publikace  "PŘEKROČIT PRÁH NADĚJE",  od italského publicisty Vittorio Messoriho, který mimo jiného, dal papeži Janu Pavlu II.  otázku :  

                          ". . .  Velký počet křesťanů i katolíků, se ptá, proč by ze všech křesťanských   církví   měla vlastnit a učit plnost  evangelia  jen  Katolická církev ? "  

                            Papež Jan Pavel II. odpovídal ze začátku poměrně dlouhým a všeobecným úvodem, ale nakonec na danou otázku odpověděl odvoláním na koncilní učení  církve, jako o subjektu  spásy v Kristu tím,  že do církevního společenství  jsou plně začleněni ti, kdo mají Kristova Ducha, přijímají celé zřízení církve i  prostředky spásy v ní ustanovené a jsou v jejím viditelném těle spojeni s Kristem, který ji řídí prostřednictvím  papeže a biskupů - pouty vyznání víry,svátostí, církevní autority a společenství. 

                             Dále Jan Pavel II. sdělil  ". . .  Proto se nemohou spasit ti lidé, kteří sice vědí, že církev je z ustanovení Boha a prostřednictvím Ježíše Krista  ke spáse nezbytná, přesto však do ní nechtějí vstoupit, nebo v ní vytrvat.  (LG14).

                              Podle mého názoru ani tato vyjádření nejsou jednoznačná a jasná a je možné o nich dále diskutovat a dohadovat se.   Je to škoda.

                                                                 - - - + + + - - -