Pane, z hlubin volám k Tobě . . .

Mnozí nejsme v hlubinách a voláme k Pánu, jako kdybychom tam byli.
Takže se to vyrovná.

Není hlubina jako hlubina.

Hlubiny – a zejména hlubiny vodní – jsou ve Starém zákoně obrazem velikého neštěstí a bídy. Vyjadřují stav, kdy není oč se opřít a vyprostit se z bezútěšné situace vlastní silou. Podobně mluví Ž 69 (srov.): Zachraň mě, Bože, neboť vody mi sahají až k hrdlu... Myslím, že všichni „toneme v hlubinách svých hříchů“. Někdo víc, někdo míň. Ve všech katolických kostelech světa (a to není zas tak málo) při bohoslužbě slova spolu se žalmistou se přímo z oněch „hlubin“ Žalmem 130 zpěvem dovoláváme u Hospodina „slitování“ v naději, že „hojné je u něho vykoupení“ (1x ročně - naposledy 2.4.2017 v 5. neděli postní, příště 10.6.2018 v 10. neděli v mezidobí.) Doufejme však v Hospodina v každé situaci „Bože, slyš!“ – a proti tomu se vždycky znovu ozývá: „Člověče, doufej!“

U Hospodina je slitování, hojné je u něho vyloupení. (Žalm 130) http://www.biblenet.cz/app/bible/passage?path=%C5%BDalmy+130%2C1-8&search=Otev%C5%99%C3%ADt

oprava: U Hospodina je slitování, hojné je u něho vykoupení. (Žalm 130 - Budeme znovu zpívat 10.6.2018 při 10. neděli v mezidobí ).