NÁŠ STÁT . . .

 . . . .  jsme malý evropský stát,  ale jsme součstí tzv. "Evropské unie", do které jsme vstoupili dobrovolným rozhodnutím.  Nikdo nás nenutil.

Podle slovníku cizích slov, vydaného u nás v roce 1968,  máme  u nás formu státu,  kde vládne lid - tedy demokracii.

          Nabízí se  ale otázka :

. . . .   jaký ten náš lid vlastně je ?   Jakými pravidly a zásadami  řídí     svuj život.   Žije v rámci jen státních zákonů a nařízení,  nebo se snaží ještě žít i v souladu s jinými zákony, jako je např. Desatero Božích 

přikázání?      Mnohý si řekne  ano, ale to by museli uznat, nebo věřit, že  ten Bůh vůbec existuje.

           Ale ve skutečnosti,   při posledním sčítání našeho lidu vyplynulo, že jen malá část   se  k věřícím křesťanům hlásí.  Jsme tedy většinově nevěrecký stát  a   tedy vlastně  Boha 

neuznáváme a ani nevěříme, že  Bůh  existuje.

Takto se nám přece žije svobodněji a nemusíme kromě státních zákonů  a  vyhlášek ještě zachovávat nějaká desatera , která ty naše zákony tak nějak také berou v potaz. 

                             No a je to -  jsme vlastně  OK.