"Dána jest mi veškerá  moc na nebi i na  zemi"                                  

                Tato slova pronesl  Ježíš  k apoštolům po svém vzkříšení  a  pokračoval:

  "Jděte tedy a učte všechny národy. Křtěte je ve jménu  Otce i Syna i Ducha svatého. Učte je zachovávati všechno, co jsem vám přikázal.  A ejhle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa."  Matouš: 28, 18-20.     

                Není možné, aby taková slova řekl vážně normální zdravý  člověk.  Proč tedy uvěřili?  Ale situace byla zásadně jiná.  Ježíš stál před nimi živ a zdráv přesto, že o něm věděli, že před třemi dny zemřel na kříži,  byl proboden kopím velitele popravčí čety a následně pohřben jako evidentně popravený.

                 Nyní k nim mluvil  jako  Ten  kdo má  moc  a ne jako člověk, ktému se nějakou  náhodou podařilo přežít svou smrt, je na útěku a prosí své přátele o pomoc.    

                  Jak na to reagovat ?

                  Šťastný  ten člověk který má víru bez pochybností. Takových lidí nebude mnoho. U těch ostatních věřících se vždy nějaká pochybnost  najde.  Proto nemohu souhlasit s těmi, kdo pochybnosti  o víře, Bohu i církvi rozmnožují. 

                   Například tak, že to všechno je  paradox !   Ať už zdánlivý,nebo nezdánlivý. Nebo, že se jedná o lidovou bajku či pověst, nebo pohádku typu Červená Karkulka ?    

Učedníci a  přátelé Ježíše pak opravdu šli do tehdejšího celého světa a sdělovali lidem vše co od něho slyšeli a viděli a nakonec se za to ještě nechali mučit a zabíjet - a to pro bajku "o karkulce "?     Nebo proto,že měli pochybnosti ?  Proč tedy romnožovat a posilovat u věřících další         

               pochybnosti, když těch svých mají  určitě dost.

                                   - - - + + + - - -